Na čtenáře, jež se dožadují velkého množství obrázků, zejména na úkor množství textu, bývá někdy nahlíženo poněkud pohrdavě. Na druhou stranu jsou však ilustrace skvělým způsobem, jak předat velké množství informací na malém prostoru. Není proto divu, že existují popularizační knihy psané komiksovou formou. Napsat dobrou knihu a zároveň vytvořit dobrý komiks je však značně náročný úkol, a proto mnohé pokusy o podobný počin dopadly neslavně.
Ke Komiksové biologii (autoři Larry Gonick & Dave Wessner) jsme proto přistupovali s velkou rezervou. A byli jsme příjemně překvapeni. Jednotlivé ilustrace jsou velmi zdařilé: pěkné na pohled a zároveň názorné, zejména NAD zobrazené coby prasátko na mince je geniální. Samotný humor komiksů nepůsobí trapně či infantilně a hezky dokresluje probíraná témata. Kniha obsahuje na více jak 300 stranách poměrně málo textu, přesto neprobírá jednotlivá témata povrchně a neopakuje jen zaryté učebnicové pravdy (ačkoliv tyto a různá podobná zjednodušení se zde vyskytují také), ale zabíhá i do detailů a opírá se o případové studie, které využili i autoři již námi recenzované Campbellovy Biologie. Tuto velkou učebnici připomíná Komiksová biologie také rozvržením kapitol. Začíná základy chemie a fyziky, které jsou relevantní pro fungování biologických systémů a dále se věnuje molekulární a buněčné biologii a genetice. V druhé polovině se pak kniha zabývá evolucí, ekologií a v závěru různými environmentalistickými tématy. Zařazeny jsou také kapitoly sloužící jako oslí můstky mezi většími bloky témat – jedna kapitola zaměřená na histologii a orgánové soustavy živočichů i morfologii rostlin, druhá pak na klasifikaci a taxonomii organismů.
První jmenovaná kapitola je pěkná, avšak vzhledem k množství obsažených informací velmi stručná a působí uspěchaně. Taxonomická kapitola pak trpí spíše faktograficky. Eukaryota jsou zde dělena na 4 říše (živočichové, rostliny, houby, protista), které žádnými říšemi dávno nejsou. Podobně zastaralý je také přílišný důraz na hierarchické uspořádání do ranků, které v době kladistiky ztrácí na významu. Problém je zde i v obrázcích, kdy větev dinosaurů (a ptáků) stojí na fylogenetickém stromě zcela mimo plazy. Živočišné kmeny jsou zde také mylně přeloženy jako rody a smysl nedává ani tvrzení, že biologové dnes dávají přednost fylogenezi před morfologií. (Morfologie je i dnes jedním ze zdrojů znaků pro fylogenetické analýzy.) Drobné problémy s překladem se vyskytují i v jiných kapitolách, zejména jde o méně časté, ale ne nesprávné české termíny, v několika případech se však vyskytují i překlady měnící význam sdělení (ne každé zvíře označované v angličtině jako „moth“ je v češtině můra, podobně je velký rozdíl mezi selekčním a selektivním tlakem). Podobné chyby jsou však vzácné a překlad celkově působí čtivým dojmem a většina jazykových hrátek v komiksech byla do češtiny převedena také dobře. Speciální pochvalu si zaslouží překlad Darwinových „pěnkav“ (které dnes nepatří ani mezi pěnkavy, ani strnady, jak se tvrdilo, ale mezi tangary), jež jsou v knize správně přeloženy jako pěnkavky.
Technickým problémem, který se však pravděpodobně týkal již anglického originálu, je chybějící vysvětlení některých použitých zkratek, případně naopak chybějící běžně používané zkratky (např. SRP, signal recognition particle). Opět jde však o ojedinělé problémy. Podobně ojedinělé jsou i různé faktografické chyby či přehnaná zjednodušení: v živých organismech se vyskytuje jen 20 aminokyselin, některé organismy mají až 4 kopie genomu, 1 gen kóduje 1 protein a funkce intronů je neznámá, kyslík se váže na hemoglobin, protože je příliš reaktivní, atd. Zvláštní je také snaha logicky propojit exo-/endocytózu s hypoosmotickými a hyperosmotickými stavy buňky. Krátká ochutnávka populační genetiky, jež je součástí kapitoly o evoluci, je zařazena velmi pěkně a také hezky popsána, nešťastně zvolené frekvence alel v populaci (p = ¾, q = ¼) však mohou podporovat mylný dojem, že frekvence alel odpovídá štěpným poměrům z klasické genetiky.
Knihu jako celek lze rozhodně doporučit všem, co se chtějí bez větší námahy dozvědět něco více o biologii a získat poměrně ucelený pohled na to, jak se dnes nahlíží zejména na molekulární biologii a fungování buněk. Pedagogové jistě ocení řadu názorných přirovnání a obrázků využitelných ve výuce, studentům by pak tato kniha mohla sloužit jako dobrý průvodce při opakování či v případě, že by měli problém nějaké téma uchopit. Základní znalost chemie a fyziky se jistě hodí pro pochopení probíraného, nicméně komiksová forma činí text přístupnější i mladším čtenářům, které určitě nadchnou i krásné kresby a zajímavosti z přírody.
L. Gonick a D. Wessner: Komiksová biologie, Universum, 2021
(Obrázek obálky převzat z databáze knih: https://www.databazeknih.cz/…)