Dnes si posvítíme na knihu Manifest za tmu od Johana Eklöfa, švédského chiropterologa, tedy zoologa studujícího letouny (netopýry a jejich příbuzné). Podtitul O umělém osvětlení a ohrožení prastarého rytmu napovídá, že se kniha bude zabývat světelným znečištěním („světelným smogem“). Autor v úvodu zmiňuje, že v kapitolách zachytil své zážitky a úvahy týkající se vlivu tmy a umělého osvětlení na organismy. Snadno by tak mohl vzniknout dojem, že půjde jen o autorovy subjektivní názory, avšak opak je pravdou. Autor sice začíná řadu kapitol poetickými popisy toho, co (nejen) při výzkumu netopýrů zažil, záhy však přechází k přibližování výsledků vědeckých studií týkajících se světelného znečištění i dalších témat.
Charakteristika
Kniha nemá ucelenou linku; jde spíše o kaleidoskop textů se společnými jmenovateli, jakými jsou světlo a tma. Je rozdělená do několika částí volně sdružujících jednotlivé krátké kapitoly. Čtenář má možnost seznámit se s rolí světla v životě organismů (např. při vyhledávání partnerů a potravy, při migraci či při synchronizaci vypouštění pohlavních buněk) a také s vlivem umělého osvětlení na narušení ekosystémů a fyziologie člověka. Tyto širší dopady autor diskutuje i z hlediska ekonomických a medicínských dopadů. Kromě těchto primárně biologických kapitol kniha obsahuje i texty zabývající se tématy spíše fyzikálně-astronomickými. Poslední část nazvaná „Chvála stínů“ se pak poněkud nesourodě zabývá světlem a tmou z pohledu společnosti a kultury, od křesťanství přes japonskou architekturu až po projekty a legislativní změny týkající se světelného znečištění. Samotný „Manifest za tmu“ je deset krátkých bodů na konci publikace, které shrnují to, co bylo v knize řečeno. Dále toto desatero radí, jak můžeme osobně snížit dopady světelného znečištění na nás i naše okolí či jak si tmu užít, např.: „Zachovej tmu ve své blízkosti: Zhasni v místnostech, kde zrovna nepobýváš, a dovol zahradě v noci odpočívat ve tmě. Sleduj, jak tma nabývá různých odstínů.“
Klady a zápory
Popisy astronomických jevů či chování a fyziologie živočichů se proplétají s různými historickými vsuvkami a také s autorovým vyprávěním o různých prostředích, ať už jde o louky a kostelíky ve Švédsku či soumračné zóny tropických moří. Výsledný text je příjemně čtivý bez přehnaného patosu. Některé zmiňované švédské reálie – např. pasáž: „Mezi někdejším jezerem Ugglevikem a dnešním stockholmským stadionem…“ (str. 187) – neznalému čtenáři příliš neřeknou, zároveň však nebrání pochopení textu. Některé, ač zajímavé, odbočky v textu jsou až příliš nesouvisející a tok textu mírně narušují. Poetičnost textu také na několika místech způsobuje, že autorova zjednodušení sice předávají správnou nosnou myšlenku, avšak konkrétní detaily jsou přinejmenším zamlžené – např. „u netopýrů a kaloňů se pro orientaci ve tmě vyvinul sedmý smysl, totiž echolokace“ (str. 58). Určit konkrétní počet smyslů u živočichů je poměrně obtížné (smyslů existuje více než těch učebnicových pět), proto těžko říct, co má být předchozími šesti smysly. Nabízí se také otázka, jestli autor mezi těchto šest smyslů počítá sluch, protože sám o echolokaci dál píše jako o orientaci podle sluchu. Nejasná zjednodušení či zbytečně odbíhající vsuvky se však v knize vyskytují poměrně výjimečně a jde vždy jen o pár slov či vět, které čtenář jednoduše přejde se zdviženým obočím.
Zamýšlené publikum
Autor jasně míří nejen na biology, ale i na širokou laickou veřejnost. Většinu probíraných témat přibližuje stručně a svižně od základů. Kromě informací o účincích světla a tmy na organismy čtenáře seznamuje rovněž s detaily biologie organismů potřebnými pro hlubší pochopení toho, proč má světelné znečištění ten či onen účinek a proč by se s ním mělo něco dělat. Pojmy a děje vysvětluje pomocí jednoduchých přirovnání či popkulturních odkazů (např. na film Hledá se Nemo). Předpokládá pouze znalost různých skupin živočichů. Text neobsahuje citace, ale na konci knihy autor uvádí doporučenou literaturu a další zdroje k rozšíření obzorů i seznam použité literatury. Ten je řazen pouze abecedně, není dělen dle větších sekcí či jednotlivých kapitol.
Zpracování
Po technické stránce je kniha velmi kvalitní. Pochvalu zaslouží zejména tmavě šedé desky, na kterých nezůstávají při běžné manipulaci otisky prstů, a rovněž kvalita použitého papíru. Publikace neobsahuje žádné doprovodné snímky a funguje dobře i bez nich. Jejich přidání by publikaci pochopitelně prodloužilo a prodražilo. V některých případech by však perokresby chování probíraných organismů či různá schémata mohly usnadnit pochopení daného tématu. Autor také opakovaně zmiňuje obrazy pocházející z dob před umělým osvětlením – fotografie zejména méně známých grafik by v tomto případě jistě nebyly na škodu. Z hlediska pravopisu a gramatiky se v publikaci jen vzácně vyskytují drobné přešlapy, např. malé písmeno na začátku rodového vědeckého jména.
Závěr
Knihu lze doporučit všem zájemcům o odpočinkové čtení s biologickou tématikou, kterým nevadí, že kniha zabíhá i k nebiologickým tématům. Délka jednotlivých kapitol (jen několik málo stran velikosti cca A5, dobrá čtivost) i fakt, že jde o prakticky samostatné eseje, nahrává využití ve výuce při práci s textem, a to nejen v tématech týkajících se ekologie nebo environmentalistiky, ale také fyziologie či morfologie živočichů i rostlin.
Další recenze na knihu vyšla také v časopisu Živa s větším důrazem na obsah jednotlivých kapitol a jejich propojení s chronobiologií: https://ziva.avcr.cz/…/johan-eklof-manifest-za-tmu…
J. Eklöf: Manifest za tmu: O umělém osvětlení a ohrožení prastarého rytmu, Host, 2023
(Snímek obálky převzat ze stránek nakladatelství Host: https://www.hostbrno.cz/manifest-za-tmu/)